„V ten čas, kdy se dali do jásotu a do chval, vyslal Hospodin zálohy…proti těm, kteří přitáhli na Judejce, a byli poraženi.” 2. Paralipomenon 20:22
Neexistuje žádný zákon, který by říkal, že chválení Boha je vyhrazeno pro církve v neděli. Může to být životní styl: v práci, ve škole, doma i ve sprše. Chvála přitahuje Boží přítomnost, společně s Jeho přímým zásahem. Žalmista řekl: „Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála” (Žalm 34:1). Než se David stal vojákem a králem, zabil Goliáše prakem a kamenem. Nepotřebujete armádu k tomu, abyste porazili své obry, stačí dobře namířené Písmo podepřené provoláváním chvály. Chvála je výrazem víry; je to prohlášením skutečnosti, že Bůh vládne. Chvála není něco, čím se zaměstnáte, když se na to cítíte. Bible říká, že „máme přinést oběť chvály” (Židům 13:15). Čím více to stojí, tím více se to vyplácí!
Ve Starém zákoně, když se nepřátelé postavili proti Judovi (toto jméno znamená chvála), Jóšafat, jejich král, poslal sbor zpěváků do předních řad před armádu, aby chválil Boha. Jak bláznivá strategie! Ale fungovalo to! Zatímco postupovali dopředu a chválili, „vyslal Hospodin zálohy…proti těm, kteří přitáhli na Judejce, a byli poraženi.” Každý je schopen chválit Boha, když všechno jde hladce, ale naučte se chválit Ho, když jste v zákopech, a On porazí cokoliv, co s vámi vede válku. Chválou naplněné prostředí satana namístě zastaví, protože on ví, že Bůh „žije” v takové atmosféře (Žalm 22:3).