„…odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám…” Efezským 4:32
Představte si, že byste žili ve společnosti, kde cizoložníci mají speciální označení a zloději nosí kouli a řetěz. Představte si, že byste byli rozpoznatelní podle své minulosti. „Asi si to zasloužili,” namítl by někdo. Skutečně? Ježíš řekl, že když se podíváme na příslušníka opačného pohlaví chtivě, spáchali jsme cizoložství ve svém srdci (Matouš 5:28). Ou! Potom pokračoval a řekl, že míra, jakou my soudíme druhé, je míra, jakou my sami budeme souzeni (Matouš
7:1-2). Můžete s tím žít? Ale nebojte se, Jeho láska vás neopustí! „Nic nás nemůže odloučit od lásky Boží” (Římanům 8:38-39).
Asi nejsme příliš obeznámeni s označováním cizoložnic, ani s koulemi a pouty u zlodějů, ale máme zkušenosti s počítači. Když nás někdo zraní nebo rozzlobí, Bůh říká: „Odpusť a zmáčkni tlačítko Smazat”, jinak budeš nakažen virem, který kontroluje tvé myšlení, jednání a mluvení. Nejhorší na tom je, že tě vir připoutá k tvým vzpomínkám. „Ale odpouštění je těžké,” namítnete. Určitě; proto Ježíš pravil: „Modlete se za ty, kteří s vámi zacházejí špatně” (Matouš 5:44, přel. z angl.). Odpuštění někomu začíná tím, že se za něj modlíme. „Jenže já se chci pokusit pochopit, proč to udělal(a).” Chytří lidé dělají hloupé věci. Dobří lidé dělají špatné věci. A lidé, kteří ostatní svádí na špatnou cestu, nevědí, co dělají. Proto se Ježíš modlil: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí” (Lukáš 23:34). Jednoho dne to možná pochopíte, nebo to možná nepochopíte nikdy. Ať je to jakkoliv, kvůli vám samým odpusťte, stiskněte tlačítko Smazat a jděte dopředu!