„V Kristu zjišťujeme, kdo jsme.” Efezským 1:11 (přel. z angl.)
Jednoho dne jeden chlapec šplhal po horách a našel orlí hnízdo, ve kterém bylo vejce. Když přišel domů, položil ho pod slepici společně s jejími vlastními vejci. Když se orel vylíhnul, myslel si, že je kuře. Naučil se kuřecímu chování a pobíhal po dvoře se svými ostatními „sourozenci”. Neznal nic lepšího. Někdy v sobě cítil podivný neklid, ale nevěděl, co s ním dělat, a tak ho ignoroval nebo ho v sobě potlačoval. Koneckonců, jestliže byl kuře, měl se tak chovat. Jednoho dne nad dvorkem letěl skutečný orel. Ten s identitou kuřete se podíval nahoru a uviděl ho. A v tom okamžiku si uvědomil, že chce být jako ten druhý orel – letět vysoko, na vrcholky hor, které viděl z dálky. Když roztáhl svá křídla, najednou pochopil, že je takový jako tamten orel. I když nikdy předtím neletěl, měl tento instinkt a schopnosti. Nejdříve letěl nejistě, potom s větší silou a kontrolou. Nakonec, když stoupal, pochopil, že objevil své skutečné „já”, stvoření, jaké Bůh stvořil, aby jím byl.
Phillips Brooks poznamenal: „Když zjistíte, že žijete pouze polovinu života, ta druhá polovina vás bude tak často vyhledávat, dokud ji neodhalíte.” Pavel měl na mysli objevování sebe sama, když napsal: „V Kristu zjišťujeme, kdo jsme a pro co žijeme” (přel. z angl.). Byli jste stvořeni
Bohem a pro Boha. Dokud to nepochopíte, váš život nebude mít smysl. V Kristu objevíme svůj cíl, svou hodnotu a své určení. Jinými slovy, objevíme pravdu o sobě samých!