„Nezbývá mi nic lepšího než uniknout do pelištejské země.” 1. Samuelova 27:1

V krizi ztrácíte svůj rytmus, jste neteční a nesoustředění a vracíte se ke starým návykům, které nefungovaly tehdy, a nefungují ani nyní. To se stalo Davidovi. Na útěku od Saula, když vedl provizorní armádu, začal přemýšlet: „Kteréhokoliv dne mohu být zahuben Saulovou rukou. Nezbývá nic lepšího než uniknout do pelištejské země.” David to věděl lépe! V předešlých krizích „se dotazoval Pána” a radil se s důvěryhodnými rádci. Tentokrát se nechal vést svým strachem a skončil tak, že zběhnul na nepřátelské území. A na chvíli se cítil dobře. Opíjet se, podvádět svého partnera, plnit svou mysl pornografií, to může vypadat přechodně příjemně, ale „existuje způsob života, který vypadá neškodně…podívejte se znovu – vede přímo do pekla…vypadá to, že lidé se mají dobře, ale to všechno…skončí hlubokým žalem” (Přísloví 14:12-13, přel. z angl.). Nakonec dokonce Pelištejci odmítli Davida a řekli: „S námi ať do boje netáhne, aby se v boji nestal naším protivníkem…” (1. Samuelova 29:4). Buďte opatrní.; rozhodnutí, která činíte, když jste v krizi, mají dlouhodobé následky. Odmítnutý Pelištejci, uštvaný Amálekovci, neměl David žádnou vlastní zemi a rodinu, ke které by se vrátil; v této situaci se od něj učíme toto: a) hledejte moudré rádce. To je ta poslední věc, kterou byste rádi udělali, protože mizérie nemiluje společnost. Ale když „odmítnete dobrou radu, …vaše plány selžou” (Přísloví 15:22, přel. z angl.). Ve skutečnosti „v množství rádců je záchrana” (Přísloví 11:14); b) přestaňte naslouchat svému strachu a naslouchejte Bohu: když David stál v ruinách svého života, „našel posilu v Hospodinu, svém Bohu” (1. Samuelova 30:6), a vy ji v Něm najdete také.