„Nesrovnáváme se…s druhými.” 2. Korintským 10:12
Chuck Swindoll píše: „Když druzí nesdílejí vaše stanovisko, najdete způsob, jak dát najevo nesouhlas? Co když má někdo nové auto, žije v hezčím domě, nosí určitý účes a kupuje oblečení, které vy byste nikdy nenosili? Co když je rozvedený, nebo svobodný rodič, nebo snad ve vztahu, který vy neschvalujte? Můžete s nimi „žít v harmonii”, nebo vytáhnete svou „knihu srovnávacích pravidel”? Bible říká, že bychom se „neměli srovnávat s druhými…” Každý z nás je originál. Srovnávání je špatné, protože vede ke kritice, soutěživosti, kontrole a chtivosti. Je to ukazatel toho, že se necítíte bezpeční a že milost je pro vás cizí pojem. Milost znamená osvobodit druhé k tomu, aby byli sami sebou a také zahodit postoj, který od nich vyžaduje podřídit se vašim normám.”
Pavel píše toto: „Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí, či ne, rozhoduje jeho Pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít” (Římanům 14:4). Všimněte si slov: „Kdo jsi ty, že soudíš?” Zabrzděte; přestaňte se pokoušet dělat Boží práci!
Glady Hunt píše: „Přijetí znamená, že máš hodnotu právě takový, jaký jsi… Nejsi tlačen do představy někoho jiného… Můžeš mluvit podle toho, jak to cítíš…a protože se někdo skutečně zajímá…můžeš zkusit nové nápady, aniž bys byl zastřelen…dokonce můžeš vyslovit kacířské myšlenky a inteligentně o nich diskutovat. Cítíš se v bezpečí. Nikdo nevysloví soud…dokonce i když s tebou nesouhlasí. To neznamená, že tě nikdo nikdy neopraví…to prostě znamená, že je bezpečné být sám sebou.” Když to můžeš říci a skutečně to tak myslet, pak rosteš v milosti!