„Upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, …přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti.“ Galatským 6:1
Slovo „provinění“ pochází ze slov „krok mimo“, což znamená udělat krok špatným směrem nebo udělat chybu v úsudku nebo provedení. Když ztratíte pevnou půdu pod nohama nebo uklouznete na zledovatělém chodníku, neměli jste v úmyslu upadnout, ale nyní se to stalo a vy potřebujete pomoc, abyste se mohli znovu postavit. To je ten druh provinění, o jakém Bible mluví, když říká: „Přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti.“ V řečtině má slovo přivádět na pravou cestu dva významy:
1) Navrácení zlomené kosti do správné polohy. „Kristus z nás činí jedno tělo…připojené k sobě navzájem“ (Římanům 12:5, přel. z angl.). Když o tom přemýšlíte, vaše duchovní rodina je dokonce důležitější než vaše fyzická rodina, protože bude trvat věčně. Přivedením zpět bratra nebo sestry, kteří byli přemoženi hříchem, pomůžete vyhojit jejich bolest a uschopníte je k tomu, aby byli znovu živou, fungující částí Kristova těla.
2) Odstranění nádoru. Zhoubné nádory ohrožují život a duchovní nádory ohrožují ducha. Odstraněním nádoru pomůžete někoho zachránit a jste poslušní Písmu: „Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův“ (Galatským 6:2). A nemylte se, sdílení jejich hanby a pokoření je břemeno. Nicméně: „…čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry“ (Galatským 6:10). V Boží armádě nemáme střílet své zraněné. Opravdu, pokud zranění nemohou najít milost v řadách vykoupených, kde ji najdou?