„Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme.“ 4. Mojžíšova 13:30
Všech dvanáct zvědů, které Jozue poslal do zaslíbené země, vidělo tu stejnou věc. Ale deset z nich se vrátilo a říkalo: „Jenomže lid, který v té zemi sídlí, je mocný a města jsou opevněná a nesmírně veliká…a zdálo se nám, že jsme nepatrní jako kobylky, vskutku jsme v jejich očích byli takoví“ (4. Mojžíšova 13:28-33). Vyvolali takovou paniku, že lid chtěl kamenovat Mojžíše, vybrat si nového vůdce a vrátit se do egyptského otroctví. Neuvěřitelné!
Ale Káleb takový nebyl! Měl „jiného ducha“ (4. Mojžíšova 14:24). Poslouchejte: „Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme“ (4. Mojžíšova 13:30). Po letech, když Jozue rozděloval Zaslíbenou zemi mezi kmeny, Káleb vystoupil dopředu a řekl: „Tady dnes jsem, pětaosmdesátiletý, …stejně silný jako tenkrát. Nyní mi dej tuto kopcovitou oblast, kterou mi Pán zaslíbil… Pak Jozue požehnal Kálebovi…a dal mu Hebron za dědictví“ (Jozue 14:6-14, přel. z angl.). Káleb žil vítězný život, protože: a) si připomínal Boží zaslíbení a jednal podle nich; b) odvážil se být v nepopulární pozici; c) odmítl přestat, když byl pod tlakem; d) viděl možnosti tam, kde druzí viděli pouze problémy; e) udržoval svou mysl mladou, i když jeho tělo bylo staré. Popisuje vás to?
Poslouchejte: „Neboť oči Hospodinovy obzírají celou zemi, takže se mohou vzchopit ti, jejichž srdce je cele při Něm“ (2. Paralipomenon 16:9). Zatímco budete vstupovat do dalšího roku, Bůh vám chce ukázat, co může udělat ve vás, pro vás, s vámi a skrze vás! Dovolíte mu to?