„Kobylky, které nemají krále, a přece všechny vytáhnou válečně seřazeny.“ Přísloví 30:27
Kobylky ve skutečnosti neumějí létat; jejich křídla jsou příliš úzká. Ale umějí skákat dvěstěkrát výše, než je jejich výška. A načasování je vším! Kobylka čeká, až začne foukat vítr, pak skočí
a vítr ji nese na její místo určení. Jaký je vzkaz od kobylky?
1) Když se Bůh posune, buď si jist, že se posuneš i ty! Kobylka nemůže ovlivnit, zda jde nebo letí proti větru, mapovat svůj vlastní kurz nebo měnit směr. Zcela závisí na větru. Díky Bohu za knihy k samostatnému studiu, semináře pro vedoucí atd., ale přijde okamžik, kdy musíš důvěřovat Bohu, rozpoznat Jeho načasování, udělat skok víry a dovolit větru Jeho Ducha, aby tě vzal tam, kam máš jít. Všechno tvoje mávání kolem a vyčerpávání se neudělá žádnou práci.
2) Zůstaň citlivý vůči větru. Bůh určuje smysl tvého života, ne ty. On je ten, kdo plánuje tvé příležitosti, ale duchovní otupělost může utlumit tvé smysly a způsobit, že zmeškáš svůj čas. „Za takovou dobu už byste měli být sami učiteli, a zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči“ (Židům 5:12). Možná místo letu se tvůj život rozpadá, protože jsi nechal Boží oheň ve svém srdci vyhasnout. Ale není ještě pozdě! Ten vítr zavane znovu. Tak se začni modlit: „Pane, možná jsem dříve zmeškal svůj čas, ale tentokrát to neudělám. Nechci skončit tak, že si budu přát, abych byl býval udělal něco, k čemu jsem se nepřiměl, ne protože Ty jsi nebyl připraven, ale protože já jsem nebyl připraven.“