„Kobylky, které nemají krále, a přece všechny vytáhnou válečně seřazeny.“ Přísloví 30:27
Kobylky mají ještě jednu důležitou lekci, kterou nás mohou naučit: místo následování jdi napřed! Když budeš doufat, že tě někdo vezme za ruku a řekne ti, jak to všechno vyřešit, tak se nikam nedostaneš. „Kobylky, které nemají krále (vůdce), a přece všechny vytáhnou…“ Všimni si toho slova „vytáhnou“. Napadlo tě, že Bůh tě možná povolal, abys razil cestu a stanovil rychlost? Sedíš ve sboru po léta a slyšel jsi všechna kázání, nyní je čas, „abys přešel Jordán a obsadil zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do vlastnictví“ (Jozue 1:11).
Řekneš: „Nikdo v mé rodině nic takového nikdy nedělal.“ Dobře, tak ty budeš první! Komu budeš naslouchat? Hlasům své nefunkční minulosti, nebo Bohu, který ti říká: „Buď rozhodný a udatný…, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš“ (Jozue 1:9). Mít kolem sebe lidi, kteří si myslí, že tvoje nápady jsou bláznivé, to je prostě součást každého příběhu o úspěchu. Když se Bůh posune, nepověřuje komisi, ani nežádá o hlas. Ne, hledá někoho, jako byl Izaiáš, kdo by řekl: „Zde jsem. Pošli mne!“ (Izaiáš 6:8). Pak se za něj zaručí, vybaví ho a vyšle ho, aby byl „hlavou a ne chvostem, aby vždycky stoupal výš a nikdy neklesal níž…“
(5. Mojžíšova 28:13).
Pamatuj, že lidé, kterých si Bůh používá, jsou lidé, kterým může svěřit úspěch; jsou to lidé, kteří říkají: „Moje křídla byla příliš malá na to, abych cestoval tak daleko. Nebylo to moje úsilí, co mě sem dostalo, byl to Bůh.“