„Jsem ukřižován s Kristem.“ Galatským 2:20
Pavel píše: „Jsem ukřižován s Kristem.“ Tato slova jsou našim tělesným myslím asi tak příjemná jako bolavý zub. Ale Boží království může přijít pouze tehdy a Jeho vůle v nás se může naplnit pouze tehdy, když naše „já“ je ukřižováno. V kterých oblastech svého života slyšíš přitloukání hřebů? To jsou ty nevydané oblasti; to jsou ty, které ti působí nejvíce potíží, že?
Pavel mluví o zápase mezi tělem a Duchem, kterému denně čelíme: „Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony. Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit“ (Galatským 5:24-25). Co to znamená „být ukřižován s Kristem“? Ruth Calkin v „Řekni mi to znovu, Pane, zapomínám“ píše: „Nejdříve jsem tě, Pane, prosila, abys byl na mé straně. Modlila jsem se s žalmistou: „Pán je na mé straně…zasazuj se za má práva, Pane.“ Ale se všemi svými naléhavými prosbami jsem ležela promočená ve tmě, dokud jsem v úplném odevzdání neplakala: „Nebuď pouze na mé straně, Pane, převezmi můj život,“ a najednou bylo ráno.“
Říká se, že jednoho rána Martin Luther otevřel dveře, poté, co na ně někdo zaklepal. „Žije zde Dr. Martin Luther,“ zeptal se nějaký muž. „Ne,“ odpověděl Luther, „ten zemřel; žije tady Kristus.“ Na tvých právech, na tvém „egu“ a tvém pohodlí už déle nezáleží. Řekneš: „Na čem záleží?“ Na tom, abys zemřel sám sobě a učinil Ježíše Pánem svého života!