„Bůh je naše útočiště a síla…” Žalm 46:1
Žijeme ve ztrápeném světě. Tragédie 11. září; přírodní katastrofy jako hurikán Katrina, tsunami, války, finanční krize, měnící se ceny benzínu a další věci posilují kořeny naší úzkosti. Každý večer čekáme invazi médií, která nám toto všechno přináší až do bytu v reálném čase a vystavují
„Ve všem děkujte…” 1. Tesalonickým 5:18
Je až moc snadné si stěžovat na své současné postavení, ať už jde o práci pokladní na noční směně v supermarketu nebo ředitele silné společnosti, aniž byste si uvědomili, jak jste se na to místo vlastně dostali. Kde bychom byli bez maminek, které se starají o prádlo,
„…vytahujte klasy ze snopů a nechávejte je pro ni…” Rút 2:16
Umíte si představit, jak se asi Rút cítila? Truchlila nad svou ztrátou, bez peněz, dělala si starosti o svou budoucnost, unikla hladomoru, a pak najednou měla v klíně víc, než kolik toho potřebovala. Nezasloužila si to, nevydělala a nemohla to ani pochopit.
„…šla a začala pracovat na Boazově poli…” Rút 2:3 (přel. z angl.)
Rútin život šel ke dnu. Její muž zemřel. Odešla ze svého starého domova v Moábu a ve svém novém v Betlémě nebyla přijata. Šlo jí jen o to přežít, snažila se z toho nejhoršího dostat to nejlepší, což pro ni znamenalo
„Kam půjdeš, tam půjdu i já.” Rút 1:16
Rút řekla Naomi: „Kam půjdeš, tam půjdu i já.” Můžete strávit svůj život kdekoli a s kýmkoli a dělat cokoli, pak jednoho dne potkat někoho a cítit, že je mezi vámi pouto. To bylo to, co přimělo Elíšu skoncovat s farmařením a jít za Eliášem,