„…kolikrát musím odpustit…?” Matouš 18:21
Lámech byl potomek Kaina, jednoho z Adamových synů. A když Kain zabil svého bratra Ábela, Bůh ho označil a řekl, že kdo by Kaina zabil, zaplatí za to sedminásobně. Jednoho dne kdosi zranil Lámecha, ten z toho byl plný zášti, zabil viníka a řekl: „Zabil jsem člověka za to, že mě zranil… Jestli Kain byl pomstěn sedminásobně, pak Lámech sedmdesát sedmkrát” (Genesis 4:23-24). Lámech se cítil úplně spravedlivě. Ten chlápek, co mu ublížil, to schytal. Lámechova filozofie byla taková: když ty ublížíš mně, já ublížím tobě. A ne jen jednou, ale sedmdesát sedmkrát. Ducha pomsty nikdy neuspokojíte. Jednoduše řečeno: „Tohle nefunguje!”
Tak jako Lámecha, tak i Petra zranil někdo blízký, a stalo se to víc než jednou. Tak šel za Ježíšem a zeptal se: „Kolikrát musím tomu muži odpustit? Sedmkrát?” Petr si myslel, že byl extrémně shovívavý a očekával, že Ježíš ho poplácá po zádech, takže asi nebyl moc rád, když po Ježíšových slovech, že musí odpustit viníkovi „ne sedmkrát, ale sedmdesát sedmkrát”, jeho ego splasklo. Kde vzal Ježíš to číslo? Ze Starého Zákona. Ježíš znal Písmo dobře, proto ho vědomě použil. Zbavoval se Lámechovy filozofie! „Petře, můžeš jít v Lámechových stopách a oplácet, nebo můžeš jít za mnou a šířit odpuštění; ale nemůžeš dělat obojí!”