„Tobě dám poklady v temnotě skryté…“ Izaiáš 45:3

Někdy nám Bůh neřekne „proč“, protože chce, abychom věděli „kdo“. V Žalmu 23 David přechází od mluvení o Bohu: „Hospodin je můj Pastýř,“ k mluvení s Ním: „Ty jsi se mnou“. Co se stalo mezi tím? David se naučil, že nezáleží na tom, jak tmavá je cesta, Pán je tam a vede nás. Zjistil, že je lepší jít údolím s Bohem, než stát na vrcholku hory sám. Bůh neosvětlí vždycky cestu předem, ale zaslibuje: „Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou; půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud“ (Izaiáš 43:2). Když se cítíš bezradný, nebo cítíš, že toho máš nad hlavu, uplatňuj nárok na zaslíbení! Job měl mnoho nezodpovězených otázek, ale když začal chápat rozdíl mezi důvodem a vztahem, řekl Bohu: „Jen z doslechu o tobě jsem slýchal, teď však jsem tě spatřil vlastním okem“ (Job 42:5). Když nemůžeš najít důvod, spoléhej na vztah. Bůh tě nezklame.
Navzdory tomu, co si možná myslíte, tma není vždy dílem nepřítele. Někdy je to jedna z nejlepších Božích učebních pomůcek. „Tu k nim před svítáním kráčel po moři… Když ho uviděli kráčet, byli naprosto a nadmíru ohromení a udivení“ (Marek 6:48-51, přel. z angl.). Pána poznáte tak, že s Ním procházíte bouřemi. Žalmista řekl: „Žádná tma pro tebe není temná; noc jako den svítí, temnota je jako světlo“ (Žalm 139:12). Tak místo toho, abyste utíkali od svých problémů, proste Boha, aby rozvíjel vaši noční vizi, aby ukázal „poklady temnoty…skryté na tajných místech“.