„Činil to, co je správné v Hospodinových očích…“ 2. Královská 22:2
Jošijášův dědeček Menaše byl násilnický král, který „také nevinné krve prolil velice mnoho“ (2. Královská 21:16). Jeho otec, král Amón, zemřel rukama jeho vlastních důstojníků. „Dělal to, co Bůh řekl, že je špatné,“ říká epitaf. Jošijášovi bylo pouze osm, když nastoupil na trůn. Okamžitě si zvolil spravedlnost a nepřestal dělat to, co je dobré, po celý svůj život (2. Královská 22:2). Co je ta hlavní myšlenka? Nemůžeme si vybrat rodiče, ale můžeme si vybrat své cesty.
Když Jošijáš znovu budoval chrám, objevil svitek s Božím zákonem. Zatímco ho četl, plakal a uvědomoval si, že jeho lid se vzdálil od Boha. Proto poslal vzkaz prorokyni a ptal se: „Co se stane s našimi lidmi?“ Ona řekla Jošijášovi, že pro pokání, které činil, když slyšel Boží slovo, jeho národ bude ušetřen (2. Paralipomenon 34:14-27). Celá generace přijala milost díky bezúhonnosti jednoho muže.
Takže se můžeš povznést nad svou minulost a žít jinak. Tvoji rodiče ti dali DNA, ale Bůh ti může dát nové narození a nový začátek. „Jako milované děti následujte Božího příkladu“ (Efezským 5:1). Stejně tak jako Jošijáš nemáš vládu nad tím, jak reagovali na Boha tvoji praotcové, ale můžeš kontrolovat způsob, jak na Něj reaguješ ty. Tvoje minulost nemusí být tvým vězením; máš vliv na svůj život, máš volební hlas, co se týče tvého určení. Můžeš si vybrat, kterou cestou půjdeš. Vyber si dobře a jednoho dne – po generacích – jiní budou děkovat Bohu za odkaz, který jsi zanechal.