„Lékaři, uzdrav sám sebe!“ Lukáš 4:23
Věděl jsi, že ve Starém Zákoně kněz nemohl sloužit v Božím domě, pokud měl nějakou vadu nebo nevyhojené zranění (Leviticus 21:20)? Proč? Protože když máš nevyhojené zranění, nedosahuje tvá služba požadované úrovně. Nemůžeš se přiblížit k druhým kvůli tomu, že by do tebe mohli vrazit a srazit ti z rány ochranný obvaz. Necítíš se nejlépe, protože bolest odčerpává tvou sílu. Máš obavu mluvit o svém zranění, aby tě lidé neodmítli. Proto nosíš masku, žiješ dva životy a staneš se nejistým a podezíravým. Je ale také možné, že jsi natolik zaneprázdněn prací pro Boha a péčí o druhé, že si zranění nepřipouštíš, protože nemáš čas přestat a pečovat o sebe. Bible říká: „Lékaři, uzdrav sám sebe!“
Znamená to, že lidé s „problémy“ nemohou sloužit Bohu? Ne, naopak. Ten, kdo je zlomený, se stává mistrem opravářem. Ale nejdříve potřebuješ čas na uzdravení. Ježíš řekl, že když slepý vede slepého, oba spadnou do jámy (Matouš 15:14). Je těžké říkat druhým o vítězství, když ty sám žiješ v porážce. Je těžké přinášet emocionální uzdravení druhým, když ty stále bojuješ s nevyřešenými problémy z minulosti. Když stále ještě krvácíš, nemůžeš jednat s problémy lidí se stejným druhem agresivní víry, jakou nemáš, dokud se nepropracuješ svým problémem. Je to špatné mít zraněné srdce? Ne, ale je špatné s tím nejednat. Tak prožij čas s Bohem a dovol mu, aby tě učinil celistvým tak, aby tě mohl použít ve službě druhým efektivněji.