„…naučil jsem se být spokojen s tím, co mám…“ Filipským 4:12 (přel. z angl.)
Michael Drosnin napsal knihu o muži, který chtěl více bohatství, a proto vybudoval jedno z největších finančních království, jaké existovalo v jeho době. Chtěl více potěšení, proto zaplatil za nejpřitažlivější ženy, které se za peníze daly koupit. Chtěl více dobrodružství, proto udělal vzdušné rychlostní rekordy, postavil a pilotoval světově unikátní letadlo. Chtěl více moci, proto získal politický vliv, který mu mohli senátoři závidět. Chtěl více přitažlivosti, proto vlastnil filmová studia a vyhledával filmové hvězdy. Drosnin vypráví, jak tento muž skončil: „Byl postavou gotické moci, připravenou pro hrob. Vyhublý, pouhých 55 kilogramů natažených na velkém tělesném rámu…tenký, rozcuchaný vous, který dosahoval na jeho propadlý hrudník, ošklivé dlouhé nehty na rukou…jeho zuby byly černé, hnijící pahýly. Na jedné straně jeho hlavy se začínal objevovat nádor…nespočetné stopy po jehlách…Howard Hughes byl narkoman – miliardářský feťák.“
Takže si položme otázku: kdyby byl Hughes uspěl v dalším obchodě, vydělal další milion a vyzkoušel ještě další vzrušující zážitek, stačilo by to? Iluzí vděčnosti je, že toho více prožijeme, když toho více získáme! Ne, buďte si jistí, že když dítě dostane všechno, co chce, zničí to jeho iniciativu a otupí jeho smysl pro vděčnost a spokojenost. Nemyslíš, že je zajímavé, že ten muž, který napsal: „…naučil jsem se být spokojen s tím, co mám,“ také napsal: „Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás“ (1. Tesalonickým 5:18)? Nemůžeš ze sebe udělat vděčnějšího nebo spokojenějšího člověka, ale můžeš se za to modlit a otevřít tomu srdce.