„Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce.“ Přísloví 18:9
Bůh se zajímá o to, co děláte za práci; také se ale zajímá o to, jak ji děláte. Pravda je taková, že vaše výhledy do budoucnosti jsou určovány vaší pracovní morálkou. V několika dalších dnech se podívejme na některé pracovní návyky z knihy Přísloví, abyste se jich vyvarovali nebo abyste si je osvojili, pokud chcete Boží požehnání.
Lenost. „Šel jsem kolem pole muže lenivého…celá zarostlá plevelem…kamenná zeď byla pobořena…přijal jako napomenutí…trochu si pospíš…složíš ruce v klín…a tvá chudoba přijde jako pobuda…“ (Přísloví 24:30-34). Lenost přináší nedostatek tak jistě, jak jistě vás okrade zloděj. Bible říká, že líní lidé jsou: a) váhavci. „Trochu si pospíš…složíš ruce v klín.“ Říkají: „Udělám to zítra,“ ale zítra nikdy nepřijde; b) drazí na vydržování. „Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce.“ Stěžují si, jsou bezohlední, poškozují podnikání a působí potíže; c) ulejváci. Skončí dříve, než je práce hotová. Jejich život je naplněn nedokončenými úkoly: napůl vyrobené skříňky, napůl vymalované místnosti, napůl vydlážděné garáže. Zní vám to povědomě?; d) mistři výmluv. „Lenoch říká: „Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil!““ (Přísloví 22:13). Když mu dojdou uvěřitelné výmluvy, používá směšných: „Na podzim lenoch neorá…“ (Přísloví 20:4). „Chceš, abych onemocněl z toho, že půjdu do práce v tomto počasí?“ Nebo když je teplo: „Je příliš pěkně na to, aby šel člověk do práce!“
Ať děláte jakoukoliv práci, dělejte ji svědomitě. Nedovolte lenosti, aby vás okradla o úspěch.