„Nalezl jsem Davida…muže podle srdce svého…“ Skutky 13:22 (BK)

Davidův život by mohl být shrnut do těchto slov: miluji Boha nade vše, a když mě o něco požádá, neexistuje nic, co bych neudělal. Můžete to říci také?
Každý zemře, ale ne každý žije plně. Bible říká: „Toto jsou Davidova poslední slova…“ (2. Samuelova 23:1). Poslední slova muže jsou považována za jeho nejdůležitější. Během Davidova života jeden z jeho synů znásilnil svou sestru, další syn zabil toho druhého, jeho manželka se k němu obrátila zády, jeho nejlepší přítel ho zradil, vzali mu království, jeho učitel se ho pokusil zabít, jeho rodina ho odmítla a on strávil spoustu času tím, že se skrýval v jeskyních. Nyní se k nám chystá mluvit naposledy. O čem bude mluvit? O Goliášovi, Saulovi, Bat-šebě? Ne, poslouchejte: „Výrok Davida, syna Jišajova, výrok muže Nejvyšším povýšeného, pomazaného Bohem Jákobovým, líbezného pěvce izraelských žalmů. Hospodinův duch skrze mne mluvil, na mém jazyku byla řeč jeho. Pravil mi Bůh Izraele, skála Izraele ke mně promluvila: kdo člověku vládne spravedlivě, ten, kdo vládne v Boží bázni, je jak jitřní slunce při východu slunce, jak bez mráčku jitro, od jehož jasu a vláhy se zelená země. I když můj dům před Bohem takový není, ustanovil pro mne věčnou smlouvu, ve všem uspořádanou a dodrženou. Je to veškerá má spása a veškeré blaho, odjinud nevzejde nic“ (2. Samuelova 23:1-5). Tato slova byla zaznamenána v Písmu pro ty z nás, kteří jsou méně než dokonalí, ale jejichž srdce nikdy nepřestávají hladovět po Bohu.