„Pak posvětil Jišaje a jeho syny…“ 1. Samuelova 16:5
Davidových sedm bratrů bylo obřezáno: bylo to znamení Božího vlastnictví. Ale ani jeden z nich nebojoval s Goliášem. Proč? Protože:
1) Dovolili, aby strach lidí okolo nahlodal jejich víru. Strach je nakažlivý; když mu dostatečně dlouho nasloucháš, nakazíš se. Neměl bys být izolován od ostatního světa, ale musíš být odolný vůči jeho negativním vlivům. Naslouchání Goliášovi je unavilo. A komu nasloucháš ty? Zjisti Boží názor a na tom buduj svůj život. Dovol, aby Jeho Slovo urovnalo každou záležitost.
2) Neměli žádnou osobní zkušenost s Bohem, o kterou by se mohli opírat. V životě neexistují bezvýznamné bitvy. Malé bitvy nás vyzbrojují pro ty velké a ty utvářejí naše určení. Lev, kterého David zabil jako chlapec, byl velký, medvěd byl větší a Goliáš byl ještě větší. Ale David se nenechal zastrašit. „Hospodin, který mě vytrhl ze spárů lva a medvěda, ten mě vytrhne i ze spárů tohoto Pelištejce“ (1. Samuelova 17:37). Stůj na okamžicích, které jsi prožil s Bohem. To, čemu věříš v krizích, je určeno zkušenostmi, které jsi měl s Bohem v minulosti.
3) Svým vzhledem učinili dojem, ale jejich srdce nehledala Boha. Proto je diskvalifikoval a řekl: „Člověk se dívá na to, co je před očima. Hospodin však hledí na srdce“ (1. Samuelova 16:7). Davidovo duchovní jádro bylo formováno v době, kdy pozoroval stvoření a měl společenství se svým Stvořitelem. „Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože! Po Bohu žízním, po živém Bohu“ (Žalm 42:1-2).