„Děti…se učí…od svých rodičů.“ Efezským 5:1 (přel. z angl.)
Učitelka matematiky souhlasila s tím, že pohlídá děti své kamarádce, která šla nakupovat. Napsala jí tento lístek: „11krát setřeny slzy; 15krát zavázány tkaničky; 5 nafouknutých balonků každému dítěti; děti varovány nepřecházet ulici 26krát; děti naléhaly přejít ulici 26krát. Počet sobot, kdy budu opět dobrovolně hlídat – nula!“ Následující „Blahoslavenství rodičům“ bylo napsáno před 45 lety autorkou Marion E. Kinneman v době, kdy její dcery vychovávaly jejích šest vnuků. I dnes platí s absolutní přesností.
„Blaze těm, kdo působí pokoj za rozlitého mléka a bláta, neboť jejich je dětské království. Blaze tomu rodiči, který se nezabývá srovnáváním svého dítěte s jinými, neboť u každého je zvláštní tempo jeho vlastního růstu. Blaze těm, kteří se naučili smát, neboť smích je hudbou dětského světa. Požehnaní a zralí jsou ti, kteří dokážou říci ,ne‘ bez hněvu, neboť útěchou dítěti je jistota pevných rozhodnutí. Požehnaný je dar důslednosti, neboť přináší v dětství klid na duši. Blaze těm, kteří přijmou neobratnost růstu, protože si uvědomují, že mají na výběr mezi poškozeným nábytkem a poškozenými osobnostmi. Blaze učenlivým, neboť znalost přináší porozumění a porozumění lásku. Blaze všem mužům a ženám, kteří dávají lásku uprostřed tohoto beznadějného světa, neboť je tím největším darem ze všech, který si dávají sobě navzájem, svým dětem a stále rostoucímu okruhu bližních.“ Jeden úspěšný podnikatel řekl: „Mohu být samorostem, ale mé formování pochází od mé matky a otce.“ Závěr zní: „Děti…se učí…od svých rodičů.“ Co učíš své děti ty?