„Kéž rostete v milosti…“ 2. Petrova 3:18
Psycholog Henry Cloud se hodně věnuje firemním konzultacím. Občas se ptá vedoucích pracovníků na tuto otázku: „Když se účastníte obchodního školení nebo kurzu, učí vás, jak správně prohrávat?“ Prohra je nevyhnutelnou součástí našeho života. Poskytuje nám neocenitelný náhled na vývoj našeho charakteru. Co bychom dělali, kdybychom patřili k týmu, který dělá rozhodnutí, jež jsou protichůdná k těm našim? Jak to zvládáme, když povýšení, o které žádáme, obdrží někdo jiný? Co děláme, když náš nápad, návrh nebo pozvání na rande je zamítnuto? Žít znamená prohrávat. Ale prohrávat špatně může být osudné.
Ředitel organizace chce provést změny, které mají malou šanci na úspěch. Nikdo jiný ale změny nechce. Ale on je neústupný a nepovažuje „ne“ za odpověď, proto mu jeho podřízení nakonec neochotně vyhoví. Lidé mu sice neodporují otevřeně, ale tajně sabotují jeho plány. Ztrácí jejich úctu a oddanost. Nebyl ochoten ustoupit ze svých plánů, a tak místo toho ztrácí to, na čem záleží mnohem víc.
Pastor může chtít změnit svou církev způsobem, který lidé nepřijímají. Chce, aby splňovala jeho ideální představu o sboru. Proto káže kázání plná hněvu, ve kterých lidi kárá za to, že nenásledují jeho vedení. Vyvíjí tlak na starší sboru. Vyhrožuje, fňuká, manipuluje. Nakonec si starší sboru vyžádají jeho odchod z církve. Protože se neumí poučit ze svých proher, ztrácí vše. Petr, který byl známý svou umíněností, zmoudřel a dospěl, proto píše: „Kéž rostete v milosti.“ Když nedostanete to, co chcete – jednejte v milosti!