„Hněváte-li se, nehřešte.“ Efezským 4:26
Auto jednoho muže přestalo jet na křižovatce a vyvolalo chór troubících klaksonů zezadu. Muž vystoupil, klidně šel k autu v řadě za tím svým a řekl: „Omlouvám se, nemohu nastartovat své auto. Pokud to chcete zkusit, já si sednu do vašeho auta a budu troubit na váš klakson!“ Když nevíš, jak zacházet správně se svou zlostí, stane se jedna z těchto dvou věcí:
1) Zůstaneš zlostný. Chodíš se svým termostatem na bodu varu. Buď realista. Více problémů v životě je zapomenuto, než vyřešeno tak, jak by se ti to líbilo.
2) Nerozzlobíš se dokonce ani tehdy, když je to vhodné. Následkem je, že záležitosti, které by mohly budovat tvůj charakter, skončí nerozhodností a lhostejností. Vyjádři svou zlost správným způsobem! Když ti chybí odvaha konfrontovat svého nadřízeného nebo spolupracovníka, pravděpodobně vybuchneš doma. Ježíš řekl: „Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima…“ (Matouš 18:15). Někdy bychom se měli rozzlobit. Pavel píše: „Když pak Petr přišel do Antiochie, postavil jsem se otevřeně proti němu, protože byl zřejmě v neprávu. Nejprve jídal totiž společně s pohany; když však přišli někteří lidé z okolí Jakubova, začal couvat a oddělovat se, protože se bál zastánců obřízky. A spolu s ním se takto pokrytecky chovali i ostatní Židé, takže jejich pokrytectvím se dal strhnout i Barnabáš“ (Galatským 2:11-13). Není dobré tolerovat špatnost, když s tím něco můžeš udělat. Jenom to udělej duchovním způsobem. To, co potřebuješ říci, řekni laskavě. Tomu se říká „být pravdivý v lásce“ (Efezským 4:15). Třískat dveřmi a vysupět ven je nepodobné Kristovu jednání a má to opačný účinek. Nasměruj svou zlost vůči problému, ne vůči člověku.