„Ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku.“ Zjevení 2:4
Nikdo to neplánuje, prostě se to děje. Romance střemhlav vyústí do reality, něco nám dá, a taková je obvykle romance. Na počátku jsou dva zamilovaní ptáčci, kteří nemají vyšší pozemskou prioritu než štěstí toho druhého. Pak přijde pleskot maličkých nohou a náš dobře uspořádaný svět je vzhůru nohama. Děti nezapadnou úhledně do našich časových rozvrhů a denních programů. Nemohou a nechtějí čekat. Tři děti, dvě zaměstnání, později jedna hypotéka a vypadá to, že romance je vzdálenou vzpomínkou. Dva přepracovaní lidé si říkají, kam se poděly romantické city a jestli se někdy vrátí. Někteří se spokojí s manželstvím bez „šumění“; někteří zůstanou, dokud děti nejsou starší, a pak hledají zelenější, romantičtější pastvy. Ale Bůh nabízí třetí, více vzrušující možnost – udělej cokoliv, abys obnovil svou „první lásku“. (Tento verš byl napsán církvi v Efezu, ale tento princip se týká také budování dobrého manželství.) Proto:
1) Znovu přezkoumej své vnímání. Myslíme si, že náš současný stav bez „šumění“ je důkazem toho, že romantická láska je mrtvá a sen je navždy ztracen. To je proto, že si pleteme romanci s láskou. Romance přivádí lidi dohromady, ale láska je drží pohromadě. Lidé, kteří se milují navzájem, mohou znovu oživit romanci – v jakémkoliv věku nebo etapě.
2) Uvědom si, že „šumění“ jsme neztratili, ale „opustili“. „…už nemáš takovou lásku jako na počátku.“ Neodešla. Nezemřela. Nový partner není řešením.
3) Vrať se na stejnou cestu. Najdeš romanci tam, kde jsi ji opustil: podvyživenou, vytlačenou, přehlíženou a ve vážném nedostatku kyslíku, ale ne mrtvou. Bůh stvořil manželství. Mluv s Ním. Uposlechni Jeho instrukce a tvá romance může znovu žít.