„…a žijte v lásce…“ Efezským 5:2
Existuje stav, který se nazývá „aktivní nečinnost“. Stane se to tehdy, když se držíme starých závazků, které už nemají smysl. V některých případech dokonce škodí našemu zdraví, naší rodině a našemu duchovnímu prospěchu. To pokračuje, dokud nás nesrazí krize. Například: zaneprázdněný otec, jehož zanedbaná dcera uteče z domova a je vtažena životem návyku; otec najednou najde čas prohledat zemi, zatímco ji hledá a pak stráví týdny hledáním klinik, kde by ji léčili. Manželé, kteří byli příliš zaneprázdněni na to, aby trávili společně čas, najednou najdou obrovské množství času na poradenství, právníky a právnické účty, hledání bytu, zatímco se jejich manželství rozpadá. Pracovní fanatik najednou najde čas ptát se na to, co život skutečně znamená, když nález z laboratoře se vrátí do lékařovy ordinace označen jako „pozitivní“.
Dr. Timothy Johnson píše: „Část potěšení ze čtení románu spočívá v tom, že nevíme, jak to dopadne, dokud se nedostaneme na poslední stránku – a pak zpětně přemýšlíme o tom, jak postavy mohly žít jinak, kdyby věděly, jaký bude konec. Ale skutečný život má tak odlišnou naléhavost od fikce; na konci se to nedá změnit. Význam života je v tom, že skončí. Nikdy nepřijdeme na to, jak bychom měli žít naše životy, jestliže nepochopíme důležitost skutečnosti, že život skončí. A co potom?“ Proto se zastav a zeptej se sám sebe, co právě teď děláš (nebo neděláš) se svým životem, co povede k tomu, že ti to bude později líto. Život se vždy odehrává směrem dopředu; nikdy se neodehrává pozpátku. Pavlova rada na toto téma je: „…a žijte v lásce…“.