„Kdyby byli moudří, jednali by prozíravě, pochopili by, jak skončí.“
5. Mojžíšova 32:29
V jednom průzkumu byli dotázáni lidé, kterým bylo přes 90 let: „Kdybyste měl prožít svůj život znovu, co byste dělal jinak?“ Tři odpovědi se objevovaly opakovaně: a) strávil bych více času se svou rodinou a přáteli; b) více bych riskoval; c) dělal bych věci, které by zůstaly i poté, co budu pryč. Moudrost je umění rozpoznat, co můžeme přehlédnout. Malicherné věci kradou příliš mnoho našeho času a my končíme tak, že žijeme pro nesmyslné věci. Když se zeptali jednoho olympijského držitele zlata, jaké je tajemství jeho úspěchu, odpověděl: „Plánované opomíjení – dokud moje období tréninku neskončilo, úmyslně jsem opomíjel všechno ostatní.“ Pokud reaguješ na každou situaci a říkáš „ano“ na každou žádost, nikdy neuspěješ v tom, k čemu jsi povolán. Před několika lety tajemně zemřelo 300 velryb. Proč? Protože pronásledovaly sardinky a skončily tak, že uvázly v zálivu. Ty malé ryby přivábily velké ryby k smrti. Tím, že honily něco malého, promarnily velké množství síly a získaly zanedbatelné výsledky. Pavel to pochopil: „Ale já nepřikládám svému životu žádnou jinou cenu, než abych dokončil svůj běh a splnil úkol, který jsem dostal od Pána Ježíše“ (Skutky 20:24). Co je ten tvůj „úkol“? Jedním z nejzajímavějších příběhů o zkáze Titaniku je příběh bohaté ženy, která získala místo v jednom ze záchranných člunů. Když se zeptala, jestli se pro něco může vrátit do své soukromé kajuty, byly jí dány tři minuty. Překročila peníze a vzácné klenoty rozházené po podlaze kajuty, popadla tři pomeranče a vrátila se do záchranného člunu. Okolnosti změnily její hodnoty; tragédie pročistila její priority. Pouč se od ní; buď moudrý – stanov si priority!