„…buďte pevní…“ 1. Korintským 15:58
George Frideric Handel byl hudebním fenoménem. V 21 letech byl klávesovým virtuózem. Když začal skládat, stal se známým a brzy byl jmenován kapelníkem kurfiřta Hannoveru (později anglického krále Jiřího I.). Když se Handel přestěhoval do Anglie, jeho věhlas rostl. Ve čtyřiceti letech byl uznávaný po celém světě. Ale navzdory svému talentu a slávě čelil značnému protivenství. Soupeření s anglickými skladateli bylo kruté. Posluchači byli nestálí; někdy se na jeho představeních vůbec neukázali. Byl obětí proměnlivých politických směrů. Několikrát se nacházel na pokraji bankrotu. K jeho problémům se přidalo i chátrající zdraví. Dostal mrtvici, po níž mu ochabla pravá paže a nemohl používat čtyři prsty na pravé ruce. Ačkoliv se zotavil, bojoval od té doby s depresí. Nakonec se v 56 letech rozhodl odejít do důchodu. Odrazený, nešťastný a zničený z dluhů si byl jist tím, že skončí ve věznici pro dlužníky.
A tak 8. dubna 1741 uspořádal svůj rozlučkový koncert. Zklamaný a plný sebelítosti se vzdal. Ale toho roku se událo něco neuvěřitelného. Bohatý přítel jménem Charles Jennings povzbudil Handela svou návštěvou a věnoval mu text díla, založený na životě Krista. To dílo Handela zaujalo, a tak začal psát. Najednou přišla záplava inspirace. Psal téměř bez přestání po tři týdny. Potom strávil další dva dny instrumentální tvorbou. Během dvaceti čtyř dnů dokončil rukopis, který měl 260 stran – The Messiah (Mesiáš).
Přemýšlíte o tom, že to vzdáte? Nedělejte to! „Buďte pevní.“