„Musím zastavit a podívat se…“ 2. Mojžíšova 3:3 (přel. z angl.)
Mojžíš dělal svou každodenní práci pastýře, když uviděl hořící keř, právě takový, jakých viděl dříve stovky. Jen tentokrát ten keř hořel Boží přítomností. Mojžíš řekl: „Musím zastavit a podívat se…“ V tomto okamžiku vše záviselo na jeho ochotě přerušit denní rutinu a udělat si čas na Boha. Mohl říct: „Jsem zaneprázdněný,“ a jít dál. Ale minul by své povolání a důvod své existence. Minul by poznání Boha a vykonání velkých věcí. Ale neudělal to; „zastavil“. Bůh chtěl začít nový národ s Mojžíšem, který by jej vedl. Načasování se zdálo divné. U Boha to tak vypadá často. Před čtyřiceti lety byl Mojžíš mladý, byl produktem nejlepšího vzdělávacího systému na světě. Měl mocné styky a velké naděje. Ale nyní nebyl nikým, jen ubohým pastýřem v zapomenuté poušti, odmítnutý svým lidem a na útěku. „Kdo jsem já, abych šel k faraónovi…“ (2. Mojžíšova 3:11), zeptal se Mojžíš Boha. „Nikdo mě nezná. Nemluvím příliš dobře. A to, co jsem doteď vykonal, nebylo moc dobré.“ Bůh řekl: „Já vím o tvé minulosti, na ní nezáleží. Tvé nezdary a nedostatky už nejsou tou základní pravdou o tobě. Jsi, jaký jsi, ale ještě nejsi tím, čím budeš; protože já budu s tebou.“
Potřebuješ vedení pro svůj život? Zpomal, zastav a naslouchej Bohu. To, co On říká, je důležitější než cokoli jiného, co uslyšíš.