„Věřit Bohu znamená…být si jist tím, co nevidíme.“ Židům 11:1
Jednoho dne se dvě housenky trmácely nahoru do kopce, když si všimly motýla, který se pohyboval sem a tam nad jejich hlavami. Jedna z nich se otočila k té druhé a řekla: „Nikdy mě nedostaneš nahoru!“ Pozvedni svoje oči a udělej krok víry! „Věřit Bohu znamená…být si jist tím, co nevidíme“ (Židům 11:1).
Glynnis Whitwer říká: „Bůh nás volá k poslušnosti, aniž by nám ukázal konečný výsledek… Jsou dny, kdy jsem unavená z toho, že jsem volána ze zóny pohodlí… Jsem známá tím, že kňourám a prosím, abych mohla sloužit Bohu z bezpečí mého křesla. Ale to není Boží způsob. Nechce, abych byla omezená svou touhou po bezpečí a kontrole… Uvnitř je něco odhaleno, když jsme tlačeni zvenčí…osvětluje to pravdu o naší víře… Abychom rostli, naše víra musí být ,natahována‘, a to je nepříjemné… Nenaučila jsem se, tak jako jiní, snadno důvěřovat Bohu…přečtením knihy…nasloucháním kázání…nebo posloucháním o tom, jak Mu důvěřuje můj přítel. Učím se tak, že vstupuji do dobrodružství poslušnosti a objevuji, že On je hoden důvěry. To se stalo tehdy, když jsme s manželem začali dávat desátky (poté, co jsem se tomu roky bránila) a sledovali, jak Bůh pokrývá naše potřeby a dává navíc… Když jsem poslechla Jeho příkaz, abych napsala knihu (i když jsem nevěděla, o čem mám psát), sledovala jsem, jak Bůh otevírá dveře příležitosti… Když jsme řekli „ano“ k adopci a sledujeme rozkvět dvou malých dívek s nadějí a budoucností… Skrze poslušnost, když Bůh neukázal kroky…nebo když je těžká finanční situace. Ale když chodíme vírou, On je oslaven, protože víme, že my bychom to nemohli zvládnout.“ Proto udělej skok víry.