„…v úctě dávejte přednost jeden druhému.“ Římanům 12:10
Než budu mluvit o tom, co je zdravý kompromis, objasněme si to, co jím není. Neznamená to vzdát to, čemu věříš nebo kdo jsi, nebo přijmout až to druhé nejlepší kvůli tomu, že jsi netrpělivý nebo se obáváš kritiky.
Zdravý kompromis znamená naučit se vyjednávat o situaci, která je vítězstvím pro obě strany. Je pokušením někoho odmítnout jako toho, kdo se mýlí, a vidět pouze vlastní stanovisko. Právě tehdy je velmi důležité vzdát se své pýchy, vystoupit z role, kterou hraješ, pokusit se vcítit do toho druhého a zeptat se sám sebe: „Jsem schopen vidět daný problém z jeho úhlu pohledu? Jsem schopen uvědomit si, proč se cítí tak, jak se cítí? Mohu mu pomoci lépe porozumět tomu, kam já směřuji?“
Čím jsme silnější osobnosti a čím silnější máme názory, tím více riskujeme odcizení těch, které skutečně potřebujeme, pokud nejsme flexibilní a ochotní je vyslechnout. To nás může přijít draho. Protože David naslouchal Abigailině prosbě o milost, vyhnul se pádu do pasti v podobě vlastního hněvu a nezabil jejího manžela, který se k němu špatně choval. Pavel byl nekompromisní ohledně pravdy, ale změnil svůj názor o Janu Markovi a dal mu druhou šanci ke službě. Zde jsou dva verše z Písma, které je dobré mít na mysli, když jsme tvrdohlaví:
1) „Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému“ (Římanům 12:10).
2) „Žijte mezi sebou v pokoji…kárejte neukázněné, těšte malomyslné, ujímejte se slabých, se všemi mějte trpělivost…vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem“ (1. Tesalonickým 5:13-15).