„Spolu s ním nás vzkřísil…“ Efezským 2:6
Jako následovníci Krista jsme důvěrně spojeni v Duchu. Každý z nás je živým kamenem, který je spojen s druhými živými kameny a Bůh na nás neustále pracuje až do okamžiku, kdy do sebe zapadneme jako ty kameny: „I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům…“ (1. Petrova 2:5).
Bůh uznává jenom dvě kategorie – spasení a zatracení. On se nezajímá o denominace, rasy nebo sociálně-ekonomické rozdíly: „Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši“ (Galatským 3:29). Když se staneš členem Boží rodiny, zavazuješ se k oddanosti vůči každému členu. To znamená milovat je, podporovat a povzbuzovat.
Když se Izraelci chystali obsadit zaslíbenou zemi, dva z jejich kmenů se chtěly usadit tam, kde právě byly; nechtěly pokračovat v cestě a bojovat se zbylými nepřáteli. Ale Mojžíš je vyzval: „Což vaši bratři půjdou do boje a vy si zůstanete tady?“ (4. Mojžíšova 32:6). Nemohli si užívat svého dědictví, dokud se o něj nemohli dělit.
Chodit v jednotě Ducha znamená, že se nemůžeš plně radovat ze svého zdraví, zatímco tvůj bratr nebo sestra jsou nemocní, ani nemůžeš plně oslavovat svůj úspěch, zatímco ostatní zápasí. Když pochopíme, že můžeme mít Boží požehnání, přivede nás to k tomu, že řekneme druhým: „Bůh, který mě tím provedl, provede i tebe!“ A budeš pracovat a modlit se s tímto cílem. Když jsme s Ním vzkříšeni, rozdělení bude uzdraveno, budeme v souladu s Kristem a svět nás začne brát vážně. Pane, urychli ten den!