„Vždyť kdo je naše naděje, radost a vavřín chlouby…“ 1. Tesalonickým 2:19
Šalomoun píše: „…vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení“ (Přísloví 27:24). Když se snažíme udělat dojem na lidi, kteří jsou podle nás důležití, sbíráme vítězné ceny. Vítězná cena je cokoliv, k čemu přivedeš druhé, aby se
„Ještě než ho přijal, dostalo se Henochovi svědectví, že v něm Bůh našel zalíbení.“ Židům 11:5
Ve filmu „Kokosy na sněhu“ chce tým jamajských bobistů zoufale vyhrát olympijskou medaili; v přesvědčení, že na žádném jejich úsilí nezáleží, pokud skončí bez ní. Všechno, co se naučili, radost a růst, kterým se oddali, jsou
„…žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně.“ Žalm 84:12
Často jsou těmi nejtěžšími okamžiky v životě ty chvíle, kdy to vypadá, že všechno, co o Bohu víme, nepomáhá, ani nám to nezajistí výsledky, které bychom chtěli. Tehdy se učíme o Jeho mlčení. Když Bůh neříká ani slovo, stejně nás učí, v tichosti. Nechává
„Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.“ 1. Petrova 3:7
To správné prostředí pro zodpovězenou modlitbu je prostředí, které je bez „hněvu a hádek“ (1. Timoteovi 2:8). Bůh žehná tam, kde je jednota. Proto se satan tak snaží rozpoutávat spory v manželství. Potom se spolu nemodlíme a ještě méně očekáváme, že naše modlitby Boha
„A tak zůstává víra, naděje, láska…“ 1. Korintským 13:13
V roce 1914 se Ernest Shackleton pokusil o první přechod přes Antarktidu. Jeho loď, Endurance, ale uvízla v ledu a byla zničena. 27-členná posádka se ocitla 1200 mil od civilizace, unášena ledovými krami s pouhými třemi vratkými záchrannými čluny, několika stany a omezenými zásobami