„…abych tak dosáhl zmrtvýchvstání“ Filipským 3:11
Když byl Jan vězněm na ostrově Patmos, daleko od svým milovaných a obklopen pláčem zneužitých zajatců, měl vizi o Ježíši. Píše: „Když jsem ho spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý…“ (Zjevení 1:17). Neuvěřitelné zjevení uprostřed vězení, chaosu a bolesti; tak to funguje! Ty obtížné okolnosti, kterými právě teď procházíš, ve skutečnosti mohou pročistit tvé vnímání a způsobit, že budeš Boha hledat tak, jako nikdy před tím, a najdeš odpovědi pro svůj život. Janova prekérní situace dokazuje, že negativní zkušenosti neskryjí Pána; zjevují Jej. Místo toho, aby tě satanův útok zničil, zdokonalí tě. Ano, stresuje tě, ale také tě duchovně otevře. V Židům 11 vidíme dvě věci: skutky jejich víry a hloubku jejich víry. Kde Bůh dokázal svou věrnost vůči Danielovi? Ve lví jámě. Kde se Bůh zjevil třem hebrejským dětem? V ohni sedmkrát rozžhaveném. Existuje místo v Bohu, kde zkoušky ohněm pohlcují všechno kromě tvé touhy Ho poznat. I když to místo možná několikrát unikne tvému pochopení, nikdy nedovol, aby zmizelo z tvého dohledu. To byl Pavlův zcela vše pohlcující cíl: „A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko…abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. Beru na sebe podobu jeho smrti, abych tak dosáhl zmrtvýchvstání“ (Filipským 3:8-11). Tady to je: žádné výhrady, žádné couvání a žádná lítost; pouze touha poznat důvěrně Boha a přijmout závazek „dosáhnout zmrtvýchvstání – chodit s Ním“. Ať je to dnes touha tvého srdce!