„K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?“ Izaiáš 40:26
G. K. Chesterton napsal: „Svět nemá nedostatek zázraků, ale nedostatek smyslu pro zázraky.“ Říká se, že kdyby země byla tak malá jako měsíc, její gravitace by nesplňovala naše potřeby. Na druhé straně, kdyby byla tak velká jako Jupiter, její extrémní gravitace by téměř znemožňovala lidský pohyb. Kdybychom byli tak blízko slunci jako Venuše, horko by bylo nesnesitelné; kdybychom byli tak daleko, jako Mars, ve všech oblastech by byl sníh a led každou noc. Kdyby oceány měly poloviční velikost, měli bychom pouze 25 procent současných srážek; kdyby byly o jednu osminu větší, roční srážky by se zvýšily o 400 procent a změnily by zemi v obrovský neobyvatelný močál.
Voda tuhne při 0°C. Ale kdyby se tato zákonitost týkala oceánů, množství tání v polárních oblastech by nebylo v rovnováze a my všichni bychom skončili obalení ledem. Aby tomu Bůh zabránil, vložil sůl do moře, a tak upravil jeho bod mrazu. To je práce na jeden den, že? Žalmista napsal: „Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře… Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život…“ (Žalm 104:24-33). Pokud tě Boží zručnost nepřiměje k tomu, abys Ho chválil a chtěl Ho znát více, co tě tedy k tomu přiměje? John Stott řekl: „Naším největším důvodem k chloubě je Bohem stvořená schopnost Ho znát, mít s Ním osobní vztah, milovat Ho a uctívat Ho. Skutečně jsme opravdovými lidskými bytostmi tehdy, když jsme na kolenou před naším Stvořitelem.“