„Zůstaňte v mé lásce.“ Jan 15:9
Pokud je v „zůstávání“ klíč k „přetékání“, proč toho nedosahujeme? Zde jsou dva důvody:
1) Myslíme si, že zůstávání je založeno na našich pocitech. Ne, týká se to vztahu, ne pocitu. Možná to je úleva, především pokud si myslíš, že musíš prožívat příliv citů, když trávíš čas s Bohem. Nebude to tak vždycky a nepotřebuješ to. Rozumíme tomu, jak to funguje v našich manželstvích. Zůstávání je skutek víry. Vyjadřuje to skutečnost, že si vážíš Boží přítomnosti ve svém životě více než okamžitého pocitu. Pokud si myslíš, že musíš mít vždycky silné pocity jako důkaz toho, že jsi byl s Bohem, pak budeš zklamán a ukončíš to prohlášením: „Toto není pro mě.“ Ale je to pro tebe!
2) Myslíme si, že můžeme zůstávat v Bohu, aniž bychom Ho poslouchali. Ježíš řekl: „Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce…“ (Jan 15:10). Neposlušnost působí přerušení tvého společenství s Kristem. Můžeš se těšit z cituplného uctívání během nedělní bohoslužby, ale pokud pokračuješ v hříšném životním stylu během týdne, nikdy nedosáhneš zůstávání.
Jeden z nejúžasnějších obrázků hojného života je obrázek toho, co zvědové našli v zaslíbené zemi. V Bibli hrozny, ze kterých se vyrábí víno, představují hojnost. „Přišli až k úvalu Eškólu, kde uřízli ratolest s jedním vinným hroznem, dva ji museli nést na sochoru…“ (4. Mojžíšova 13:23). Zamysli se nad tím, bylo zapotřebí dvou, kteří nesli jeden vinný hrozen. Senzace! Slyšel jsi někdy o takové hojnosti?
Zapamatuj si ten obraz. Neustále si připomínej, že toto patří těm, kteří slyší a poslouchají Boží Slovo!