„Tento muž, udatný bohatýr, byl postižen malomocenstvím.“ 2. Královská 5:1
Když ti Bůh odpoví, nehádej se a nevysvětluj to rozumově. Pouze udělej to, co ti říká – a vyjdeš ven čistý. Naamánova pýcha ho téměř stála život. Když odešel z Elíšova domu, byl rozzlobený, protože Elíša nevyšel ven, aby s ním mluvil osobně. Místo toho poslal „posla“, který mu řekl, aby se sedmkrát ponořil do bahnité řeky Jordánu. „Neexistují tady čistší řeky?” zeptal se Naamán a cítil se uražen. V tom okamžiku Naamánův služebník řekl: „Otče, ten prorok ti řekl důležitou věc. Proč bys to neudělal?” (verš 13). Bůh ti dnes klade stejnou otázku. Nestojí za to pokořit se kvůli tomu, abys vyšel ven čistý? Vyznat svůj hřích, sdílet svůj příběh a požádat o pomoc? Nestojí za to riskovat nesouhlas těch, na kterých nezáleží, protože stejně nejsou součástí Božího plánu pro tvůj život? Nedovol, aby se tvoje dobrá pověst postavila do cesty řešení tvého problému. Nedovol ďáblovi, aby tě uvedl do pokušení vstoupit do jiné řeky, která nemá moc zachránit. Jediné, co potřebuješ, je ten druh víry, která vyžaduje na chvíli vypadat hloupě: ten druh víry, která tě udržuje v závislosti na Bohu, když to vypadá, že všem ostatním se daří lépe než tobě. Běž, ponoř se do řeky Boží milosti a nepřestávej se smáčet! I když tě urazili, i když tvé city jsou zraněny, i když to vypadá, že průběh nedává smysl, i když jsi už dosáhl konce svého provazu a chceš už toho nechat, nepřestávej se smáčet. Jednej podle Slova, které ti Bůh dal! Zázraky jsou pro poslušné, ne pro toužící.