„Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká .“ Lukáš 6:45
Odpovězme na některé otázky týkající se komunikace:
1) Co je dobrá komunikace? Je to upřímné, oboustranné sdílení s dobrými úmysly. Není to „vyklápění” vlastních názorů nebo předávání části své mysli někomu! První zákon slovní ekologie zní: smetí se samo biologicky nerozkládá! Vrací se a časem hnisá. „Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob“ (Přísloví 18:8). Nejedno slovo doprovází dotyčného až do jeho hrobu.
2) O čem bychom měli komunikovat? O pravdě. „Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu“ (Přísloví 12:22). Ale pravda může být podána jako rána železnou palicí nebo jako uklidňující ruka přítele. Měli bychom mluvit poté, co jsme předem přemýšleli o dopadu slov. „Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět, kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu“ (Přísloví 15:28).
3) Jak moc bychom měli komunikovat? Tolik, kolik vyžaduje Boží Slovo, láska a moudrost. Děti a zoufalí lidé často unesou jen omezené množství informací. „Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne“ (Přísloví 29:11).
4) Jak bychom měli komunikovat? „Jak“ může být stejně důležité jako „o čem“, proto mluv s ohledem na posluchačovy city. „Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu“ (Přísloví 15:1). Posluchačova odpověď je podmíněna tvými slovy.
5) Zvaž správné načasování; je to životně důležité! „…jak je dobré slovo v pravý čas!“ (Přísloví 15:23). Pokud si nejsi jist správným načasováním, čekej a pros o moudrost!