„Pohleďte na nebeské ptactvo…“ Matouš 6:26
Ve světě hus jsou ty staré, velmi mladé a slabé husy chráněny v zadní části formace. Ale nejsou izolované, méněcenné, ani nejsou považovány za neužitečné; ve skutečnosti hrají životně důležitou roli. Jsou kejhající částí a povzbuzují vedoucí. Špatné počasí nevyhnutelně ohrožuje splnění úkolu. Pohyb je obtížnější a ti silní bojují. Ze zadní části formace se ozývá osamělé kejhání, které spouští husí chór povzbuzující vedoucí husu.
Pavel tomu rozuměl: „Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte“ (1. Tesalonickým 5:11). Věděl, že potřebujeme „kejhající část“, která nás bude podporovat povzbuzujícími slovy a modlitbou. Potřebujeme takové, kteří řeknou: „Jsme za tebou. Kryjeme ti záda!“ „Vy však, bratří, neochabujte v dobrém jednání“ (2. Tesalonickým 3:13). Mnoho Kristových služebníků prošlo nejhlubším údolím na křídle, modlitbě a kejhání staré, zjizvené, bitvami zocelené, opelichané, napůl holohlavé husy, která byla příliš neústupná na to, aby nechala bratra nebo sestru to vzdát! Občas si nějaká uvřískaná, rozladěná husa začne hlasitě a dráždivě stěžovat. V okamžiku se objeví kejhající část, přehluší reptala a obnoví pořádek a jednotu. Problémem církve není skutečnost, že mnoho lidí mluví negativně, problémem je, že příliš málo lidí mluví pozitivně! Když někdo křičí „porážka“, kejhající část volá „vítězství“, když volá „strach“, kejhající část odpovídá „víra“. Několik slov povzbuzení může porazit bouři stížností. Proto se připoj ke kejhající části a buď známý jako Barnabáš, jehož jméno znamená „Syn povzbuzení“ (Skutky 4:36, přel. z angl.).