„Miluj svého bližního…“ Marek 12:31
Jsou dvě věci, které bychom nikdy neměli dělat: Za prvé, očekávat, že se budeme zcela cítit doma na tomto světě, protože „My…máme občanství v nebesích…“ (Filipským 3:20). A za druhé, neměli bychom se stát natolik zaměřenými na nebe, že bychom byli naprosto neužiteční zde na zemi. Principy soli a světla, které vyučoval Ježíš, nás vyzývají k tomu, abychom měli dobrý vliv na druhé a zapalovali je pro Boha. To znamená převzít zodpovědnost za to, že budeme lépe dělat věci doma, v práci a ve všech našich záležitostech. Pokud těmi jedinými lidmi, kterým projevuješ opravdovou péči, jsou lidé ve sboru, pak tvá sůl nedává chuť a tvé světlo nezahání tmu. Kristův příkaz „miluj svého bližního“ zahrnuje lásku k nepříliš milým lidem. A druhé miluješ pouze tehdy, když přidáváš hodnotu jejich životům! Možná se zeptáš: „Jak to mám udělat?“ Zde jsou čtyři návrhy:
1) Skutečně si jich važ. To vyžaduje, abys jim věřil dříve, než oni věří tobě, sloužil jim dříve, než oni slouží tobě, miloval je dříve, než oni milují tebe a dával jim, aniž bys cokoliv očekával nazpět.
2) Staň se pro ně hodnotnějším. Nemůžeš dát to, co nemáš, takže musíš získávat a růst kvůli tomu, abys mohl dávat a vést.
3) Zjisti, co je pro ně cenné. Co se stane, když se zajímáš pouze o svoje věci? Víš velmi málo o lidech kolem sebe. Učiň priority druhých svými prioritami. Požádej je, ať ti řeknou svůj příběh. Objev jejich naděje a sny. Učiň jejich úspěch součástí svého poslání.
4) Dělej věci, kterých si váží Bůh. Až tvůj život skončí a ty se podíváš zpět, pro co zjistíš, že jsi žil? Posléze se všechno na zemi změní v prach – včetně tebe! Proto se oddej věcem, které přetrvají až za hranici času tvého života.