„Hospodin je můj pastýř…“ Žalm 23:1
Abraham Lincoln napsal: „Mnohokrát jsem byl hnán na kolena ohromujícím přesvědčením, že nemám, kam jinam bych šel. Moje moudrost, všechno, kým jsem byl, a všechno, co jsem měl, vypadalo v tom dni jako nedostačující.“
Každý z nás se tak někdy cítí. To proto, že všichni jsme ovce, které potřebují pastýře. Vypadá to, že ovce ze všeho Božího stvoření jsou nejméně schopné pečovat samy o sebe. Nevědí, kudy jít: sejdou z útesu nebo zabloudí do řeky a utopí se. Neumí se bránit: nemají žádné drápy, takže nemohou bojovat, rychle běžet nebo vyšplhat na strom do bezpečí. Jsou špinavé: tvoje kočka a pes se umí očistit, ale ovce se ušpiní a zůstanou tak. Řekneš: „Nemám rád, když mě někdo srovnává s ovcí.“ Dobře, tak odpověz na tyto otázky. Jak dobře zvládáš své tlaky? Stáváš se někdy obětí? Jsi jako Dr. Jekyll a pan Hyde? Jsi vždycky pozitivní a poctivý? Zvětšuješ konflikt a zmatek, nebo se vždycky usmíříš? Miluješ opravdově lidi, nebo je pouze používáš pro své vlastní účely? Jsi štědrý, nebo většinou dáváš těm, kteří mají něco, co by ti dali na oplátku zpět? Kde jsi na stupnici od jedné do desíti, když se hodnotí strach z lidí, selhání, nemoci, smrti, odmítnutí nebo risku? Je tvůj život jako otevřená kniha? Jak často selžeš a potřebuješ odpuštění? Jednou za týden? Denně? Každou hodinu? Vypadá to, že potřebuješ pastýře! Proto místo toho, abys řekl: „Hospodin je můj pastýř,“ pokus se říci: „Protože potřebuji pastýře, prohlašuji tě za Pána svého života.“