„Každému je dán zvláštní projev Ducha…“ 1. Korintským 12:7
Jedním z největších přínosů nalezení a naplnění tvého životního poslání je vyřešení otázky podstaty skutečného úspěchu. Mnozí z nás věří mylné definici. Uvěřili jsme myšlence, že úspěch je měřen tím, jak dobře něco děláme – ve srovnání s tím, jak dobře to dělají druzí. To je návod na zklamání! Nezáleží na tom, co děláš, někdo to vždycky dělá lépe. Ale když definuješ úspěch z hlediska Božího záměru pro tvůj život, okamžitě se zcela změní kritéria. Skutečný úspěch není to, co jsi dokázal ve srovnání s tím, co dokázali druzí, ale to, co jsi dokázal ve srovnání s Božím určením: „Každému je dána nějaká služba ukazující jaký je Bůh. Každý do ní vstupuje, každému je ku prospěchu“ (1. Korintským 12:4 přel. z angl.).
Ježíš o sobě řekl, že byl úspěšný, protože dokončil dílo, které ho Jeho Otec poslal vykonat (viz Jan 17:4). Pavel mohl říci na konci svého života: „Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval“ (2. Timoteovi 4:7). Podle tohoto kritéria úspěch může znamenat i opustit výnosné zaměstnání proto, abys následoval Boží povolání. Může to znamenat používat své dary pro Jeho slávu, místo toho, abys usiloval o svou slávu a bohatství.
Ať je to cokoliv, když jednou víš, že naplňuješ své Bohem dané povolání, můžeš se přestat srovnávat s druhými nebo si přát, abys byl někým jiným. Bible říká, že každému z nás byly dány dary „…ke společnému prospěchu“ (1. Korintským 12:7). Pouze tehdy, když používáš své dary k požehnání druhých, tehdy prožiješ skutečné uspokojení. Výplaty a povýšení jsou dobré, ale nemohou nahradit Boží záměr.
Pouze při naplňování Božího povolání prožiješ trvalou radost.