„Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát….kvapem uplynou…“ Žalm 90:10
Naše duše netouží po slávě, pohodlí, bohatství nebo moci. Tyto věci spíše působí problémy, než aby je vyřešily. Naše duše touží po smyslu. Chceme, aby na našich životech záleželo. Žalmista píše: „Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát…“ (Žalm 90:10). Osmdesát let je něco méně než 30000 dní. Zamysli se nad tím ve smyslu financí: za 750000 korun si koupíš velmi dobré auto nebo to může být záloha na dům. Není to tolik peněz – a ani není tak moc času. Nikdo z nás neví, kolik let mu zbývá, ale víme, kolik let nám bylo dáno do nynějška. Kdybys měl udělat čáru a sečíst to, řečeno slovy večnosti, co jsi udělal, co má věčnou hodnotu? Jób řekl: „…můj život uprchne jak tkalcův člunek…(viz Jób 7:6). „Mé dny… uprchly…“ (Jób 9:25). Bryan Wilkerson říká: „Dospívající počítají, kolik mají přátel, počet škol, na které se dostali. Studenti na koleji počítají dobré známky…hodiny strávené studiemi…kolik piv vypijí… Dospělí měří úspěch počtem ložnic ve svém domě, počtem aut v garáži…nebo výnosem svých investic. Většina dělá dvě chyby…myslí si, že mají tolik času, že si mohou dovolit ho promarnit, nebo tak málo času, že nemohou udělat nic významného, proto to ani nezkusí. Naše dny jsou jako cestovní kufry – všechny jsou stejně velké – ale někteří do nich sbalí více, než ti druzí. „…kdo následuje povaleče, nemá rozum“ (Přísloví 12:11). Sčítání dní znamená nabídnout je Bohu a usilovně hledat Jeho směr pro tvůj život.