„I vstoupí nenadále…Pán, kterého hledáte…“ Malachiáš 3:1
Někdy Bůh přichází dramaticky: jako neočekávaná složenka v poště, dveře náhle otevřené, Pán chránící tě v situaci, která by tě jinak zničila (viz Žalm 91:11). Jindy přichází tiše, nahrazuje tvé obavy ujištěním a šeptá: „Neboj se, vždyť já jsem s tebou…“ (Izaiáš 41:10). A když lidé kolem tebe řeknou: „Dnes jsi jiný, co se změnilo?“ Odpovíš: „Nevím, jenom mám v té věci pokoj.“ To proto, že: „…vstoupí nenadále…Pán, kterého hledáte…“ (Malachiáš 3:1). Zde jsou dva biblické příběhy, které to ilustrují. Ten první příběh ukazuje, jak Bůh zasahuje v situacích, kdy tě nechápou a špatně s tebou zacházejí. „Když je důkladně zbičovali, zavřeli je do vězení… Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha… Tu náhle nastalo veliké zemětřesení… Rázem se otevřely všechny dveře…“ (Skutky 16:23-26). Půlnoční modlitby a písně chval ti pomáhají vidět dál, až za problém, vidět Boha, úžasného řešitele problémů. Tím, že se přestaneš zaměřovat na sebe a zaměříš se na Něj, začne se měnit celý tvůj pohled na věc. Druhý příběh ukazuje, jak Bůh zasahuje, když jsme přemoženi velikostí obtížného úkolu. Když Mojžíš čelil skutečnosti, že povede dva milióny Izraelců do zaslíbené země, modlil se: „…dej mi poznat svou cestu…“ (2. Mojžíšova 33:13). A Bůh odpověděl: „Hle, u mne je místo; postav se na skálu. Až tudy půjde moje sláva, postavím tě do skalní rozsedliny a zakryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu“ (2. Mojžíšova 33:21-22). Když ti Bůh řekne: „Hle, u mne je místo,“ postav se tam a zůstaň tam! I když Ho jasně neuvidíš, ucítíš Jeho přítomnost, prožiješ Jeho dobrotu a budeš vědět, že všechno je na dobré cestě.