„…posel není větší než ten, kdo ho poslal.“ Jan 13:16
Jedním z důvodů, proč si Bůh vybral Jana Křtitele jako Ježíšova předchůdce, byla jeho pokora. On se představil jednoduše jako „Hlas volajícího na poušti…“ (Marek 1:3), žádné domýšlivé úvodní formule nebo nabubřelé tituly. Před Janem přišlo mnoho význačných „svatých“, ale Ježíš řekl: „…mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel…“ (Matouš 11:11). Jan neměl žádný tajný program nebo bombastické „ego“; jeho poselství znělo: „On musí růst, já však se menšit“ (Jan 3:30).
John Barnett říká: „Pýcha je hřích, kdy se srovnáváš s Bohem…vede tě ke spoléhání se na sebe, pohlcení sám sebou, podvádění sama sebe, k sebejistotě, sebevědomí, soběstačnosti, sebeuspokojení, zaměřenosti na sebe, soustředění na sebe a motivaci sám sebou.
Činí tě nespolehlivým, protože nikdo ti nemůže říci, co máš dělat…nemilujícím, protože se nebudeš obětovat pro druhé…nepoučitelným, protože nikdo tě nemůže opravit…soutěživým, protože se vždycky budeš pokoušet předstihnout druhé. Pokora znamená ne vždy být žádán, připomínán a uznáván…chodíš kolem a hledáš způsoby, jak sloužit.“
Někdo se zeptal HudsonaTaylora: „Jste si vědom způsobu, jakým vám Bůh dal úspěch při misii ve vnitrozemí Číny? Pochybuji, že by kdy nějaký člověk měl větší uznání.“ Taylor odpověděl: „Já to tak nevidím. Myslím si, že Bůh musel hledat někoho dost nedůležitého a dost slabého, koho by si použil, tak aby všechna sláva byla Jeho…a našel mě.“ Hlavní myšlenka zní: „…Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost“ (1. Petrova 5:5). Proto buď pokorný!