„A Bůh veškeré milosti…po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ.“ 1. Petrova 5:10
Stephanie Voiland píše: „Moje kamarádka…strávila měsíce hledáním zaměstnání a pracovní možnosti nevedly k žádnému řádnému zaměstnání…ztratila odvahu. Ale…odmítla znecitlivění bolesti při čekání…odepřela si sledování televize, protože věřila, že Bůh jí daroval ten čas na to, aby přemýšlela o tom, kam směřuje. V těchto bolestivých měsících se jí Bůh dal poznat způsoby, které byly mnohem skutečnější než nabídka práce. Hledala způsob, jak se o sebe postarat; On ji učil novému stupni závislosti na sobě. Zatímco čekala na možný telefonát od zaměstnavatele, Bůh mluvil k její duši… Ona hledala „božského džina“, který by okamžitě naplnil její potřeby; Bůh ji udivil tím, že jí zjevil skutečnost, že je větším Bohem, než o jakém kdy snila. Nakonec získala práci a byla vděčná…ale byla ještě vděčnější za to, že se naučila, že Bůh se s námi setkává během čekání způsoby, které přesahují to, o co bychom požádali, nebo co bychom si představovali… Někdy se v těch nejbezútěšnějších momentech projeví Jeho zásah…dostaneme výbornou práci, jsme fyzicky uzdraveni, dostaneme nutné finance a je po čekání. Jindy udělá zázrak v nás.“
Zlato se stává hodnotným pouze tehdy, když je v ohni odstraněna nečistota a Bůh si používá těžkých časů jako pročišťujícího procesu, aby vynesl ven to nejlepší, co je v nás. Kontroluje teplotu, protože Jeho cílem není zničit tě, ale rozvíjet tě. Přizpůsobí zkoušku do oblasti tvého života, na které je třeba pracovat a zatímco zraješ, On zvyšuje intenzitu. Atleti začínají trénovat s lehkou zátěží a jak sílí, postupují k těžší. Zatímco rosteš v Kristu, překážky, které kdysi vypadaly jako ohromné, se stanou normální součástí cesty.