„…v roce sucha se ničeho neobává…“ Jeremiáš 17:8
Jednoho odpoledne se matka osmi dětí vrátila domů a všimla si, že tam bylo tišeji než obvykle. Podívala se do obývacího pokoje a pět jejích malých miláčků sedělo v kruhu a hrálo si s pěti nejroztomilejšími tchoři, jaké jste kdy viděli. Najednou začala křičet: „Utíkejte, děti, utíkejte!“ Každé dítě popadlo tchoře a utíkalo jiným směrem. Její křik, místo aby pomohl, vyděsil děti natolik, že každé z nich stisklo svého tchoře… Toho dne se poučila – vždycky je dost času na paniku!
V těžkých ekonomických dobách spočívá rozdíl mezi pokojem a panikou v tom, komu důvěřujete. Když jste udělali všechno, co jste mohli, dejte to Bohu – a neberte si to zpět! Žijeme ve světě plném strachu. Pokud čtete titulky v novinách a ne Písmo, nasloucháte senzacechtivým lidem místo těm, kdo posilují vaši víru, zažijete to, co Ježíš popsal jako: „Lidé budou zmírat strachem…“ (Lukáš 21:26). Jako vykoupené Boží děti žijete podle Jeho pravidel, pod Jeho ochranou, zaopatřováni vším, co potřebujete, podle jeho bohatství (viz Filipským 4:19).
Zde je zaslíbení, na kterém musíte stát: „Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu. Bude jako strom zasazený u vody; své kořeny zapustil u vodního toku, nezakusí přicházející žár. Jeho listí je zelené, v roce sucha se ničeho neobává, nepřestává nést plody“ (Jeremiáš 17:7-8).
„V roce sucha“ nepanikařte. Místo toho důvěřujte Bohu, že opatří vše potřebné.