„…jim také…mnoha způsoby prokázal, že žije…“ Skutky 1:3
Když v Ježíšových dnech tesař dokončil práci, bylo obvyklé, že si umyl ruce, osušil si je do plátěné látky, složil ji a nechal ji položenou na své práci. Ta látka byla jeho obchodní značkou; kdokoliv si práci prohlédl, věděl, že byla hotová. Po Ježíšově vzkříšení Petr „uviděl…ležet lněná plátna, ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu…byl svinut na jiném místě…spatřil vše a uvěřil“ (Jan 20:6-8). Vědci říkají, že neomylné důkazy pocházejí ze získávání stejných výsledků z opakovaných experimentů a četných potvrzení. Zde je několik dalších neomylných důkazů, že Ježíš vstal z mrtvých.
Ženy u hrobu Ho viděly; učedníci s Ním mluvili; apoštolové se s Ním setkali. A nakonec pět set lidí najednou dosvědčilo Jeho přítomnost: „…jim také…mnoha způsoby prokázal, že žije, po čtyřicet dní se jim dával spatřit…“ (Skutky 1:3). Kristovo vzkříšení je základem našeho spasení a nadějí, na které spočívá naše věčnost: „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení…“ (Římanům 10:9-10). Pavel píše: „…Kristus zemřel za naše hříchy…a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne…ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu… Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se…ukázal i mně“ (1. Korintským 15:3-8).
Při velikonoční bohoslužbě v Bangladéši se sbor rozplakal při scéně ukřižování ve filmu Ježíš. Najednou malý chlapec vzadu vyskočil a zakřičel: „Nebojte se, On znovu vstane. Už jsem ten film viděl!“ Raduj se, jsou Velikonoce! On znovu vstal – a my vstaneme také!