„…abyste věděli, že máte věčný život.“ 1. Janova 5:13
Když zemřela matka desetileté Mary, stala se „matkou domu“ a starala se o svého otce, který dělal noční směny v místním dole. Jednoho večera, když mu chystala jídlo do práce, vložila mu dovnitř evangelizační leták a doufala, že tak najde útěchu poté, co ztratil svou manželku. Najednou, v jednu hodinu po půlnoci, zazněla píšťala ohlašující havárii a oznamující lidem ve městě, že horníci byli uvězněni ve zříceném dole. Záchranáři pracovali celou noc a nakonec prorazili šachtu do malé dutiny, kde našli horníky. Bylo ale příliš pozdě. Všech osm mužů se udusilo, včetně otce Mary. Záchranáři byli zdrceni. Když si prohlédli místo, všimli si, že ti muži zemřeli, zatímco seděli v kruhu. Když se podívali blíže, zjistili, že otec Mary seděl s malou brožurou na klíně otevřenou na straně, kde byl vysvětlen plán spasení. Na tu stránku napsal mimořádný vzkaz pro Mary: „Má milovaná Mary, až toto najdeš, budu s tvou matkou. Četl jsem několikrát tu malou brožurku od tebe ostatním mužům, zatímco jsme čekali na záchranu. Ztrácíme naději na tento život – ale ne na ten budoucí. Udělali jsme to, co bylo napsáno v knize, a modlili jsme se. Miluji tě a jednoho dne budeme všichni společně v nebi.“
Půjdeš do nebe? Víš to jistě? Můžeš to vědět! „Toto píšu vám…abyste věděli, že máte věčný život“ (1. Janova 5:13).