„Zemře-li však…“ Jan 12:24
Jednoho dne žena v depresi skočila z mostu do řeky. Muž, který stál opodál, bez přemýšlení skočil za ní, aby ji zachránil. Ale „náš hrdina“ si najednou vzpomněl, že neumí plavat, proto sebou začal mlátit a křičet o pomoc! Deprimovaná žena slyšela jeho křik, připlavala mu na pomoc, vytáhla ho ven, provedla dýchání z úst do úst a zachránila mu život. Co se stalo? Našla silnější potřebu než svou vlastní a zatímco se to dělo, našla důvod, proč žít.
Ježíš řekl: „…jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek“ (Jan 12:24). Kristus to ukončil tím, že řekl: „Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Život je víc než pokrm a tělo než oděv“ (Lukáš 12:22-23). Úspěch v kariéře a materiální věci nemohou být důvodem, proč žít! Potřebuješ silnější důvod, a Bůh ti ho dá, pokud Ho požádáš. Někteří z nás se narodí s tím, že vědí, k čemu je Bůh v životě povolává; ostatní to musí objevit cestou. Někteří z nás to dokonce zjistí až v posledních letech. Ovšem někteří z nás jsou k tomu probuzeni tragédií nebo ztrátou. To, na čem záleží, je skutečnost, že najdeme Boží záměr a s nadšením se do něj zapojíme.
Helen Keller napsala: „Když se jedny dveře štěstí zavřou, druhé se otevřou; ale často se tak dlouho díváme na ty zavřené dveře, že nevidíme ty, které nám Bůh otevřel.“ Našel jsi tedy důvod, proč žít?