„…těšte malomyslné, ujímejte se slabých, se všemi mějte trpělivost.” 1. Tesalonickým 5:14
Myš vykukovala prasklinou ve zdi farmy a byla rozrušená tím, že objevila past na myši. Když to šla říci svým přátelům, kuře řeklo: „Promiň, kamaráde, ale to není můj problém.“ Prase řeklo: „Budu se za tebe modlit.“ Kráva byla zaneprázdněna a řekla: „Přijď s tím později.“ Sklíčená myš byla ponechána sama sobě na zvládnutí problému. Té noci se do pasti na myši chytil jedovatý had, a když to šla prozkoumat farmářova manželka, had ji uštknul. Dostala těžkou horečku a každý ví, že na horečku je dobrá slepičí polévka. Proto farmář vzal svou sekeru do stodoly, aby získal hlavní součást polévky! Když se stav jeho manželky zhoršil a přišli sousedé, farmář musel zabít prase, aby je všechny nasytil. Posléze farmářova manželka zemřela. Na pohřeb přišlo tolik lidí, že nakonec zabili krávu, aby všem uvařil jídlo. Takže nakonec všichni o někoho nebo něco přišli!
Bible říká: „…těšte malomyslné, ujímejte se slabých, se všemi mějte trpělivost.” Být tím, kdo povzbuzuje, vyžaduje jedinou věc: ochotu „…snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě“ (Římanům 15:1).
Předtím, než se rozhodneš, že problém někoho jiného nemá s tebou nic společného, přečti si toto: „Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny“ (1. Korintským 12:26). Nemůžeš sedět stranou, když je někdo zraněný; zítra to možná budeš ty! Je nám řečeno: „Berte na sebe břemena jedni druhých…“ (Galatským 6:2). Když je jeden z nás v ohrožení, my všichni jsme v nebezpečí. Naše životy jsou propleteny dohromady z určitého důvodu; každý z nás je živým vláknem ve tkaném gobelínu někoho jiného.