„…vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.“ Matouš 14:29
Učedníci jedné noci lovili ryby, když udeřila silná bouře. Časně ráno byli vyděšení postavou, která se k nim přibližovala po vodě. „Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: ,Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!‘ Petr mu odpověděl: ,Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!‘ A on řekl: ,Pojď!‘ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi“ (Matouš 14:27-29). Tento příběh nás v první řadě učí, že pokud nás Pán k něčemu nepovolává, nemáme to dělat!
Existuje příběh o muži, který stál u nebeské brány. Petr řekl: „Řekni jeden velký skutek, který jsi učinil.“ Muž odpověděl: „Parta motorkářů vyhrožovala jedné ženě, tak jsem je praštil, kopnul jsem do jejich motorek a vytrhnul jsem jim kroužky z nosu.“ Petr byl ohromen a zeptal se: „Kdy se to stalo?“ Muž odpověděl: „Asi před třiceti sekundami!“
K tomu, abys „chodil po vodě“, se musíš naučit rozlišovat mezi Božím hlasem a svými vlastními impulsy. Učí nás to, že k tomu, abychom zažili zázraky, musíme vyjít z naší zóny pohodlí. Vyměň si místo s Petrem. Bouře burácí a on se bojí. Člun je bezpečný a pohodlný. Nechtěl bys tam zůstat? Ale to nemůžeš. Bůh tě stvořil k tomu, abys dělal více, než se jednoduše vyhýbal selhání; On tě volá k tomu, abys vystoupil ve víře a udělal některé věci. Zeptáš se: „Co je můj člun?” Je to cokoliv, do čeho vložíš svou víru, když se v životě objeví bouře, třeba práce nebo vztah. Tvůj člun je cokoliv, co ti brání v tom, abys vystoupil ze své zóny bezpečí. Opustit člun je ten nejděsivější, ale nejužitečnější krok, který kdy uděláš!